Divoká Orlice

Divoká Orlice 5  (453 057)

O revír pečuje místní organizace, která má v současné době 

  • 64 dospělých členů,
  • 6 mladistvých (15-18 let),
  • 21 dětí do 15 let.

Každý dospělý a mladistvý člen pokud chce získat povolenku k lovu musí odpracovat, nebo zaplatit 20 brigádnických hodin. Hodnota hodiny je 100 Kč. Každý člen, který odpracuje 20 hodin nad stanovený limit má nárok na 1 povolenku na revíry VčÚS zdarma jako odměnu (celkem 2 povolenky – P a MP)Každému členu dětského kroužku přispívá organizace 200 Kč na zakoupení povolenky.

Délka revíru je 11 km a plocha 28 ha. V revíru jsou 2 chráněné oblasti, kde je lov ryb zakázán. Jde o chráněnou rybí oblast od silničního mostu v Nekoři až po první most v Líšnici a chráněné rybí pásmo představované náhonem na Korábův mlýn. Úseky jsou vyznačeny tabulemi. Na ÚN Pastviny II. je lov z loděk i navalených na břeh zakázán. Dříve velmi bohatá na lososovité ryby ( Pstruh obecný a Lipan podhorní) bohužel od roku 2003 jejich počet neustále ubývá a od roku 2016 lipan zcela zmizel z řeky. Existuje celý soubor příčin, na který již poukazujeme řadu let, ale bohužel bez jakékoliv odezvy.

Každým rokem se vysazovalo do revíru více než stanovil zarybňovací plán, který byl Po(2) 3.000 ks , Pd(2) 600 ks, Li(1) 3.000 ks a K(2) 600 ks

Pro potřeby líhně byly také prováděny odlovy generační ryby

Zatím co v předchozích letech nebylo nic neobvyklého mít k výtěru 200 i více matek s produkcí 120.000 jiker a více, jejich počet postupně klesal na 49 v roce 2017 a 30 v roce 2018. Tak že jsme dnes rádi když vytřeme 20.000 kusů jiker alespoň k reprodukci na vysazení do chovných potoků.

Při stavbě dálnice chráníme téměř každého brouka, ale situace že vymírá tradiční druh ryb nikoho nezajímá.

Co se děje s řekou Orlicí

Příčin je určitě více, některé je možné snadno pojmenovat, jiné jsou skryté a určitě budou vyžadovat dalších šetření.

Zjevné jsou tyto:

  1. Veliký tlak sportovních rybářů zavedením celokrajského a celorepublkového hospodaření. I když se dnes propaguje chytání s háčky bez zpětných hrotů, již samotný záběr představuje pro rybu stres a většina rybářů ji na vyproštění bere do rukou a poškodí nejvrchnější slizovou vrstvu kůže a značná část chycených ryb zahyne pak  na zaplísnění.
  2. Nevhodná a přímo škodlivá manipulace s vodou v době přirozené pohlavní aktivity zejména u lipana podhorního (viz „Orlická patnáctka „. Na stránkách „Korespondence“ (viz výše) je zřejmé, že již od roku 2007 se snažíme na tuto skutečnost upozorňovat, ale zcela marně.
  3. Nebývalý nárůst predátorů díky škodlivým lidským zásahům (volavka, vydra, kormorán). Je obecně známo, že když je dobrá úroda, je hodně myší, když je hodně myší zvyšuje se počet jedinců káně myšilov, když je špatná úroda klesá počet myší a také počet káňat. Takové nekompetentní zásahy člověka zapříčinily kůrovcovou kalamitu a podobná ale negativní kalamita hrozí lososovitým rybám našich vod.
  4. Měnící se atmosférické a hydrometeorologické podmínky, jako jsou přívalové deště se splachy z polí, která jsou intenzivně chemicky ošetřována a naopak velká sucha, která vedou k značnému omezení průtoku řekou a potoky.

Méně zjevné jsou tyto:

  1. Zatím nevysvětlená narůstající sterilita ryb, kde jako jeden z možných důvodů se uvádí nadměrné používání hormonální antikoncepce, kdy podávaný estrogen se dostává do odpadních vod a tím i do řeky a vede k infantilitě jedinců.
  2. Úbytek hmyzu jako přirozené potravy ryb intenzivním sečením luk a zahrad (každý chce mít „kanadský“ trávník) a chemickým ošetřováním polí.
  3. Snad jsou i další faktory, které dosud nedovedeme pojmenovat.

Jak z toho ven ?

Dokud lidé nedostanou rozum a nepřestanou do přírody negativně zasahovat, jediným okamžitým řešením je zvýšené vysazování a nahrazování úbytku populace. Zde bych se vrátil do historické části s odkazem na zápis v kronice

Následuje odkaz na úryvek z kroniky z roku 1886

„Abychom chov ryb, zejména pro naši krajinu chov pstruhů účinněji provádět mohli, vystavěli jsme na pozemku od vrchnosti kyšperské najmutém rybník pro semenáče pstruhové a zároveň najmuli od téže vrchnosti právo lovit ryby v řece Divoké Orlici v obvodu obce Nekořské na dobu 12 po sobě jdoucích let.“

Již v roce 1889 nekořští rybáři začali zakládat generační stáda, aby zajistili zvýšené vysazování do řeky.

Tedy nic jiného,než zvýšení produkce a tím i zvýšené vysazování do řeky situaci rychle nevyřeší.Všechna další řešení je běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem a může přijít již až bude pozdě.Proto na výroční schůzi v roce v bodě 10 ve svém usnesení pověřuje výbor k zadání projektové dokumentace

10.      VČS  bere na vědomí záměr  výstavby odchovných nádrží u rybníčků u Konzumu, souhlasí s vypracováním PD na  „Vodní odchovné nádrže – MO ČRS Nekoř“ dle návrhu smlouvy o dílo  –  s Ing.arch. Miroslavem Slívou.

K dnešnímu dni, t.j. 23.5.2019 je projekt vypracován a předán k vodoprávnímu řízení na Městský úřad v Žamberku. Na výsledek a vydání stavebního povolení se čeká.

Hodnota díla formou dodání t.zv. „na klíč“ však představuje částku   975.594,36 Kč v cenách k 17.lednu 2019.

Toto je částka,která pro neziskovou zájmovou organizaci, realizovat svými příjmy je zcela neřešitelná, protože z jednání s MZe vyplynulo, že jediným zdrojem financování projektu by byla žádost o dotaci s prostředků EU a následné úhradě 50% proinvestované částky. Půjčka 1 milionu korun a pak úhrada pouze 500.000 Kč při možnostech příjmů organizace z příjmů chovu ryb (zvláště při zhoršující se situaci na Divoké Orlici) by téměř jistě nestačila ani na splátky půjčky. Jedinou možnou cestou je realizace vlastními zdroji za výrazné pracovní účasti našich členů, což by vedlo ke značnému snížení nutných finančních prostředků.

A pak je tu ještě jeden citát z Kroniky starý již téměř 130 let

Jako první počin spolku bylo odhodlání postavit líheň.Tehdy postavili první líheň  naproti školy, ve stráni na louce pana Josefa Koska, kde vytékal pramen. Samozřejmě naráželi na finanční obtíže a proto jakýkoliv příspěvek vítali. Uspořádali mezi sebou sbírku do které přispěla   celá řada nekořských občanů. Zvláště si považovali daru “velmi urozené  paní hraběnky Anny ze Stubenbergů, majitelky panství Kyšperského“, která darovala za 30 zlatých stavebního materiálu a prof. Antonína Friče, který přispěl 6 kalifornskými aparáty a ještě jinými rekvizitami k umělému chovu ryb potřebnými.          

A tu před námi stojí otázka

Zachováme s stejně jako naší pradědové ?

Pro tento projekt byl zřízen u Fio banky transparentní účet určený pouze pro realizaci uvedeného projektu, kde každý dárce může kontrolovat nakládání se svými darovanými prostředky

číslo účtu –  2801634774/2010

Nahlížet lze na www.fio.cz – bankovní služby – bankovní účty –  transparentní účet – číslo účtu 2801634774.

Více o projetku najdete zde

Obracíme  se tedy na všechny, kterým není výše popsaná situace lhostejná, ať rybáře nebo i nerybáře, pokud jim není lhostejné co se děje s přírodou kolem nich, aby přispěli na dobrou věc. Můžeme slíbit a zaručit, že darované peníze budou využity s rozvahou a účelně.

Za jakýkoliv dar upřímně děkujeme.